Když jsme se přestěhovali do Švýcarska, překvapilo mě, kolik lidí tady má na zahradě, na balkóně nebo v okně pověšenou vlajku – když ne švýcarskou, tak aspoň kantonální. Tohle jsem znala doposud jen z amerických filmů, kde vlajka s hvězdami a pruhy plápolala před každou školou, někdy i domkem. Nejdříve mě napadlo, co asi tak slaví? Pak jsem pochopila, že nic, že je tenhle zvyk tady běžný.
Před každým svátkem jsou obchody plné produktů se švýcarskou symbolikou – třeba jsou k dostání koblihy s polevou z malých helvétských křížů, lampionky, svíčky, dokonce i vařečky s vyrytým helvétským křížem (přiznám se, neodolala jsem a taky si jednu koupila 🙂 ). Napadlo mě, proč to tak není běžné i v Česku?
Už toho bylo hodně napsáno o tom, jak jsou Češi vlastenci pouze v případě, pokud se daří nějakému sportovnímu týmu. Srocujeme se na náměstích, tváře pomalované červenou, bílou a modrou barvou, vlajkami si zdobíme auta apod. Možná se životem v zahraničím stávám větším patriotem a opravdu mě mrzí, že neumíme dát najevo lásku ke své vlasti i jindy, než jen při významném sportovním utkání.
Tento rok si budeme připomínat hned několik významných událostí v dějinách naší republiky. Jedno hned v úvodu roku – 1. ledna to je 25 let od rozdělení Československa a vzniku samostatné České republiky. Další výročí nás čeká v únoru. A ne, opravdu tím nemám na mysli dvacet let od slavného hokejového vítězství na olympiádě v Naganu v roce 1998! Nýbrž únor 1948, kdy proběhl komunistický puč a demokratická československá republika se připojila k mocenskému sovětskému bloku. V srpnu si budeme připomínat 50 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, který proběhl v roce 1968. A konečně v říjnu budeme slavit asi to nejkulatější výročí – 100 let od vzniku Československé republiky, která vznikla rozpadem Rakouska-Uherska po 1. světové válce v roce 1918.
Chápu, že mnoho lidí má kvůli výše uvedenému neblahé zkušenosti s povinným vyvěšováním českých vlaječek hned vedle těch rudých se srpem a kladivem, ale jsou i jiné možnosti. Život ve Švýcarsku mi otevřel oči tím, že láska k vlasti a jejím symbolům může být každodenní součástí běžného života.
Vím, že spousta Čechů (ač si navenek na poměry v Česku stěžují) je přesto hrdá na to, že se narodili v České republice. I když to nedáváme navenek tak často najevo. Já to vnímám jako takové latentní, nicméně silné vlastenectví. Protože když cizinec přijede do České republiky, tak vidí státní vlajku vyvěšenou na obecních úřadech nebo prostředcích veřejné dopravy jen v den státního svátku. A to je škoda, co myslíte?
Takže hozená rukavice pro “marketéry” a kreativce – jak by měl vypadat takový produkt, který byste si v obchodě s láskou koupili, protože by vám připomínal zemi, odkud pocházíte?
Mně se líbí, jak se tématu ujaly slečny z Pin Up & Vintage studio a nafotily krásný kalendář s retro šaty typickými pro určité dekády minulého století.
A kdo by si chtěl k výročím naší republiky připnout brož v národních barvách, kterou dle mého návrhu vytvořila moje sestra, stačí ji kontaktovat přes Facebook a ona vám ji vyrobí.
