Honíme úředního šimla, aneb jak získat český rodný list ve Švýcarsku

Tak jsme se konečně dočkali! Jsem v takové euforii, že bych snad bouchla šampaňské, kdybych měla nějaké po ruce! Co se vlastně stalo tak skvělého? Vyhráli jsme v loterii? Ne, ale cítím se, jako by se tak stalo. Protože po skoro šesti měsících od narození naší dcery máme konečně v ruce její český rodný list! A proč až po šesti měsících? To se můžete dočíst v dnešním příspěvku…

Na úvod musím uvést, že aby člověk získal český rodný list dítěte, musí nejdřív doložit ten švýcarský (resp. ze země, kde se narodilo). Takže nastala:

Fáze první: získání švýcarského rodného listu

Pár dní po návratu z porodnice nám z místní “sociálky” přišla žádost, abychom pro vystavení švýcarského rodného listu doložili rodné listy VŠECH (!) členů rodiny, které NESMÍ být starší než 6 měsíců (!) a mají být přeloženy do jednoho se švýcarských úředních jazyků. Rovněž musí být dodán přeložený oddací list a cestovní pasy všech členů rodiny. 

V tomto stadiu jsme museli zangažovat takřka celou rodinu a ještě si udělat výlet na ambasádu. Tam jsme zažádali o vyhotovení duplikátů rodných listů a nechali potvrdit plnou moc pro příbuzného z nepřímé linie, aby v Praze mohl vyzvednout vyhotovené duplikáty rodných listů našich synů. Pro rodný list mě a manžela museli naši rodiče na matriku do okresního města, kde jsme se  oba narodili (příbuzní v přímé linii nemusí mít pro tento úkon plnou moc). Poté, co byly duplikáty vystaveny, zaslali jsme je spolu s oddacím listem do agentury k překladu. 

Když bylo asi po dvou týdnech vše hotovo a přeložené dokumenty v našich rukách, vložili jsme je spolu s pasy do obálky a poslali na švýcarský úřad. Odsud nám asi za týden přišly zpátky naše pasy (obyčejnou poštou!) a asi za další týden švýcarský rodný list naší dcery. 

Švýcarský rodný list má 3 strany, protože všechny kolonky musí být ve všech úředních jazycích

A těsně před Vánoci (asi jako dárek :)) přišel dopis z místní radnice, že si můžeme vyzvednout její povolení k pobytu, tzv. “Ausländerausweiss”.

Tímto jsme měli polovinu cesty za sebou a nastala:

Fáze druhá: získání českého rodného listu

Švýcarský rodný list jsme nyní museli nechat opatřit apostilou, což je nejvyšší úřední ověření. Pro to musel manžel zajet na “Staatskanzlei”. Poté následoval překlad rodného listu, pro změnu zase do češtiny.
Když jsme jej měli hotový, opět se muselo zajet na ambasádu a zažádat o český rodný list. Tady nám bylo řečeno, že jeho vyhotovení může trvat až šest měsíců, protože na Zvláštní matrice v Brně se shromažďují žádosti o český rodný list všech dětí narozených mimo Českou republiku.

Ke konci ledna jsem byla maličko nervózní a chtěla jsem vědět, v jakém stádiu je vyřizování. Bez problémů jsem byla přepojena na paní matrikářku, která měla na starosti vyřizování naší žádosti. Byla jsem dost překvapená, když mi řekla, že ji obdrželi až 26. ledna! Vždyť jsme na ambasádě byli někdy v listopadu! Odpovědí mi bylo, že než se žádost dostala do Brna, zastavila se ještě v Praze, kde bylo potřeba vystavit Osvědčení o státním občanství. A že oni mají na vyřízení žádosti 30 dní, tudíž do 26.února a vyhotovený rodný list zašlou na ambasádu.

Odsud jsme dostali 8.března mail, že rodný list je zde k vyzvednutí. A včera jej odsud manžel přivezl! Haleluja!

Teď “jen” pro malou vyřídit cestovní pas, což bude se štěstím trvat dalších 6-8 týdnů. Píšu “se štěstím”, protože paní na ambasádě říkala, že to někdy trvá i 4-6 měsíců! A pak snad bude konečně hotovo!

Tímto chci apelovat na všechny budoucí rodiče, kteří se rozhodnout přivést svého potomka na svět ve Švýcarsku: abyste na dokumenty nemuseli čekat tak dlouho jako my, začněte s vyřizováním duplikátů rodných listů pro švýcarské úřady v dostatečném předstihu!
A pokud budete vyřizovat i cestovní pas, je nutné foto ve formátu 5x5cm, které vám vyhotovní například ve Foto Stuber.

Všechny dokumenty potřebné k žádostem najdete na stránkách Velvyslanectví České republiky v Bernu.

Tip na závěr: pokud si rádi necháváte věci na památku, doporučuji si švýcarský rodný list naskenovat nebo okopírovat, protože při žádosti o český rodný list jej musíte odevzdat (my jsme si pro jistotu nechali udělat jeho úředně ověřenou kopii).

A co vy? Jaké jsou vaše zkušenosti s “úředním šimlem”?

Aktualizace k 21.4.: včera jsme z ambasády dostali zprávu, že si můžeme vyzvednout pas naší dcerky! Takže celý proces netrval ani 6 týdnů, ani 6 měsíců, ale pouhopouhé 4 týdny! K neuvěření! 🙂