Turistika s dětmi: Taubenlochschlucht

Nenáročná procházka soutěskou řeky Suze je velmi vhodná pro malé začínající turisty. Na konci trasy je sice čeká pěkných pár schodů, ale odměnou za jejich výšlap bude setkání se zajímavými zvířaty a dovádění na dětském hřišti.

Taubenlochschlucht se nachází v pohoří Jura nedaleko města Biel. Úzká a hluboká rokle je jedinou soutěskou v Evropě, která se nachází v blízkosti města. Turistická stezka zde byla vybudována už v roce 1889. A jak vlastně získala svoje jméno?

Legenda praví, že mladý mlynář z Bözingenu miloval dívku z vesnice Flüglistal, které místní pro její krásu neřekli jinak než Holubička (Taube). V den svatby přepadl v soutěsce svatební průvod rytíř Ingelgram. Ženicha zabil a krásnou nevěstu chtěl unést na svůj hrad Rondchâtel. Dívka se ale raději vrhla do skalní soutěsky, než aby se mu dostala do spárů. Podle svědků prý spíš letěla než padala, než se ztratila z dohledu. O několik měsíců později byl Ingelgramův hrad dobyt a zlý rytíř byl při útoku zabit. Na jaře se prý milenci pohybují v této oblasti a čas o času je slyšet tiché naříkání krásné dívky.*

Jak se tam dostat

Nevýhodou turistických tras v takovýchto soutěskách je to, že jsou většinou jednosměrné. Takže když sem vyrazíte autem, musíte se stejnou cestou vrátit zpátky, anebo pro zpáteční cestu využít místní dopravy. V případě Taubenlochslucht to není problém, protože v blízkosti jednoho i druhého konce vstupu do rokle je vlaková (Biel/Bienne – Taubenloch; Frinvillier – Taubenloch) nebo autobusová zastávka (Frinvillier – village).

My jsme dojeli do vesnice Frinvillier a jelikož tu není žádné oficiální parkoviště, nechali jsme auto jako většina dalších návštěvníků na Rue du Canal (pod viaduktem).

Trasa

Od auta jsme po Rude du Canal následovali žlutou turistickou značku. V jednu chvíli to vypadalo, že cesta dál nevede, protože tady ulice končila. Ale museli jsme zahnout kolem domu a dál stezka pokračovala po betonové cestě kolem vodního kanálu, což byl docela dobrodružný úsek.

Samotný Taubenlochschlucht oficiálně začíná až u Restaurant des Gorges, kam nám to od parkoviště trvalo asi 10 minut.

Potom vede stezka lesem kolem zajímavě tvarovaných skal. Když budete všímaví, uvidíte značku, kam až sahala voda při povodni v roce 1910.

Hučící meandry a malé vodopády začínají až v úseku pod vodní elektrárnou.

Vodní elektrárna

V době našeho výletu byla elektrárna otevřena pro veřejnost a dostalo se nám zajímavého výkladu například o tom, kolik vody tudy proteče, jak funguje Kaplanova turbína (po mně výklad prosím nechtějte!), mohli jsme si potěžkat jednu z jejích lopatek, nebo jsme se dozvěděli, co jsou to “rybí schody” (speciální kanál pro ryby, aby se dostaly proti proudu do vyšší hladiny řeky nad elektrárnou).

Opékání

Velké místo s několika ohništi a zásobou dřeva je hned naproti elektrárny. Ale viděli jsme výletníky také opékat přímo u řeky.

Zoo – Tierpark Biel

Jak už jsem napsala na začátku, abyste se dostali k ZOO, musíte nejdřív vyjít pár desítek strmých schodů.

Pak ale nečekejte ZOO v pravém slova smyslu. Rozhodně tady nenajdete exotická zvířata jako jsou sloni, žirafy apod. V lesoparku na kopci Bözingenberg (vstup je zdarma) najdete například sviště, kamzíky, divoká prasátka, jeleny, sovu sněžnou a další divoká zvířata. U našich dětí měly největší úspěch zakrslé kozy.

A pak taky samozřejmě dětské hřiště. Hned v jeho blízkosti je i místo na opékání, ale v době naší návštěvy byl zákaz rozdělávání ohně.

Moje tipy

Samotná procházka roklí není nijak náročná, ale doporučuju mít dobré boty.
Na začátku trasy, kde ještě řeka není tak prudká, jsou místa, kde se dá vlézt do vody a trochu si aspoň osvěžit nohy. Takže doporučuju vzít s sebou aspoň malý ručník.
Trasa z Frinvillier k ZOO vám zabere asi 30 minut.
Trasa není vhodná pro kočárky