10 things that surprised me when moved to Switzerland

10 věcí, které mě překvapily po přestěhování do Švýcarska

I takřka po čtyřech a půl letech ve Švýcarsku se někdy zastavím a přepadne mě údiv na tím, že bydlím v cizí zemi. Je to takový zvláštní těžko popsatelný pocit. Jako by mě někdo chytil a přemístil do úplně jiného života. Do života, který jsem si nikdy neplánovala. A teď ho najednou žiju. Já, která jsem do zahraničí chtěla vycestovat jen na dovolenou, anebo maximálně na nějakou letní studentskou brigádu.

A i když si myslím, že už jsem si na hodně věcí ve Švýcarsku zvykla, tak se někdy ráda vracím k věcem, které mě na začátku hodně překvapily. A díky různým diskusím třeba na Facebooku vím, že stále ty samé věci překvapují i další nové příchozí do Švýcarska. A které to jsou?

1. Jak moc se od sebe liší spisovná němčina a švýcarská němčina

Ve škole nás učili, že Švýcarsko má 4 oficiální jazyky. Nikdy se nezmínili o tom, že existuje ještě švýcarská němčina, která má navíc spoustu dialektů a od spisovné němčiny se hodně liší. A pokud se chcete dobře integrovat a rozumět svým kolegům v práci, tak vám nezbyde nic jiného, než se daný dialekt snažit naučit.

2. Pitná voda je všude

I tam, kde byste ji nečekali. Anebo byste se v nějakém českém městě napili z vody tryskající do kašny na náměstí?

3. Nejsou tu davy lidí

Ačkoliv Curych a Ženeva jsou nejrušnější města ve Švýcarsku, ani zdaleka v tomto ohledu nedosahují “kvalit” Prahy, Londýna a dalších evropských metropolí.
Pokud pominu místní slavnosti (jako je Fasnacht apod.), tak se tady opravdu nemusíte bát, že vás pohltí davy.

4. Zoufale malé ledničky s ještě menším mražákem

Velikost chladničky a skutečnost, že nejsou magnetické. Protože tady frčí vestavěné lednice. Takže kdo byl zvyklý nechávat vzkazy pro drahou polovičku na ledničce, má prostě smůlu. A velikost, respektive spíš “nevelikost” mrazáků u těchto vestavěných chladniček je pro potřeby pětičlenné rodiny prostě k pláči.

5. Přesnost veřejné dopravy

Ano, myslím, že nás ve škole učili, že Švýcarsko je spolu s Japonskem na vrcholu efektivity veřejné dopravy. Že tu vlaky jezdí přesně, prostě jako švýcarské hodinky. I když to ale mnohdy v praxi znamená, že přípoj na (výjimečně o pár minut) zpožděný vlak prostě nečeká. Protože jinak by měl sám pak zpoždění a to přeci nejde!

6. Dvouleté děti vás zdraví podáním ruky

Jakmile dítě vstoupí do předškolního zařízení, ať už je to KITA, Spielgruppe nebo školka, automaticky se učí pozdravit a rozloučit se podáním ruky (spojeným s pohledem do očí). Je to součást švýcarské kultury, která je dětem vštěpována už od mala. Já toto kvituji s povděkem, protože je to krásný základ společenského chování, které se u českých dětí málokdy vidí.

7. Je tady bezpečno

Názorným příkladem může být už jen to, že děti chodí do školky pěšky a věci se tady nekradou, jenom přemisťují. Když některé obchody přes poledne zavírají, tak během této pauzy, kdy je majitel třeba na obědě, nechá vystavené zboží před obchodem.

8. Švýcarsko je zemí spolků

A mají tady velkou tradici. I přesto, že současní členové ale bohužel postupně stárnou a je málo mladých lidí, kteří by se ve spolcích chtěli angažovat. Ale skoro každá vesnice má svoji Trachtegruppe, Jodlergruppe, Männerchor, Turnverein, Landfrauenverein … Je to prostě něco, co ke Švýcarsku neodmyslitelně patří, stejně jako k Česku Sokol, anebo dobrovolní hasiči.

9. Ženy v povoláních, které jsou doménou mužů

Když jsem poprvé viděla ženu za volantem kamionu, myslela jsem, že mě šálí zrak. Když jsem zanedlouho viděla další, už jsem nebyla tak překvapená. Je to věc, nad kterou se tady nikdy nepozastavuje. Stejně tak jako na tím, že ženy jsou řidičky autobusů, strojvedoucí, pokádají podlahy, anebo jsou malířky pokojů.

10. Ticino!

Z turistických prospektů o Švýcarsku většinou znáte pohledy na zasněžené alpské vrcholky, anebo malebné domečky s jejich typickými převislými střechami, okny s dřevěnými okenicemi a truhlíky s muškáty v každém z nich. Ale málokde už uvidíte palmy a pohodovou atmosféru, která jako by vypadla z katalogu na letní dovolenou u moře. Takové je Ticino, italsky hovořící kanton Švýcarska. Už se těším, až se sem zase vrátím!

Na závěr lze s trochou nadsázky říci, že mě neustále překvapuje, že navzdory tomu, jak je tady všechno drahé, nám každý měsíc na účtě zbývají nějaké peníze 😀 A co vy? Co vás po přestěhování do Švýcarska nejvíc překvapilo?

Pokud byste se rádi dozvěděli další zajímavosti o Švýcarsku, najdete je v mých starších článích 10 věcí, které vám dopředu nikde neřekne a 10 věcí, které v průvodcích nenajdete.

10 things that surprised me when moved to Switzerland pin
Dětská herna Bimano v Bernu
damske funkcni tricko scutumwear recenze
Více než půl roku testování funkčního trička Scutumwear – jak obstálo?

Podobné články

3 komentáře. Nechte nové

  • 1. I ve Svycarsku se bohuzel krade. Jedine pozitivum na cele neprijemne zalezitosti bylo, ze policie i urednici v pojistovne pracovali v nasem pripade efektivne na nahrade skody.

    2. Asi ze vseho nejvic nechapu, jak muze fungovat zeme se ctyrmi urednimi jazyky. Jelikoz neumim zatim jazyk naseho kantonu (TI), tak moje prvni otazka po pozdravu je, jestli muzu mluvit nemecky nebo anglicky. A obcas se stane, ze mi nekdo nabidne pouze italstinu nebo francouzstinu, a potom se bohuzel nedomluvime. Kdyz se nad tim zamyslim, tak urcite vsichni ve Svycarsku neovladaji cizi jazyky na vysoke urovni, takze to musi byt hrozne divny pocit vyjet do jineho kantonu a citit se tam jako cizinec ve vlastni zemi…?

    3. Prekvapilo me mnozstvi plastovych obalu a folii v obchodech.

    4. Geografie! Nektera mista jsou tu daleko a blizko zaroven. Treba od nas je to vzdusnou carou mene nez sto kilometru do Zermattu, ale po silnici v zime vic nez tri hodiny nez clovek objede vsechny ctyrtisicovky.

    5. Ticino! Kazdy den, kdyz vidim na jedne strane jezero, palmy, za sebou zasnezene hory a vsechno je zalite sluncem, si rikam, v jakem uzasnem miste bydlime.

    Odpovědět
    • Eliško, moc díky za komentář! Samozřejmě tady není všechno tak růžové, jak to na první pohled může vypadat. My, když jsme se přestěhovali do kantonu Bern, který je oficiálně dvojjazyčný, taky jsem myslela, že si vystačím s francouzštinou (druhým jazykem kantonu). Ale tvrdě jsem narazila. Takže nezbylo, než se začít rychle učit německy. Ale jsem za to zpětně ráda.
      Vzdálenosti mě taky občas dostávají do kolen. Ráda bych se někdy podívala do Vallisu, vzdušnou čarou kousek, ale autem tři hodiny :/

      Odpovědět
  • […] 10 věcí, které mě překvapily po přestěhování do Švýcarska […]

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Fill out this field
Fill out this field
Zadejte prosím platnou emailovou adresu.

Menu