“Kollegin?” zeptal se jeden Švýcar, a ukazoval prstem na mou kamarádku Češku, která ho právě obsluhovala na kase bufetu na zimním stadionu. S tou jsem ještě před pár okamžiky byla v družném hovoru, z kterého nás on svým příchodem vyrušil. Chtěla sem odpovědět: “Ne, to je moje kamarádka, žádná kolegyně!” Místo toho jsem se zmohla jen na: “Ja, sie ist auch Tschechin”.
Nepřestává mě fascinovat, jak Švýcaři používají slovo “Kollege/Kollegin”, tedy kolega/kolegyně, v případech, kdy bysme my Češi použili výrazy jako třeba kamarád/ka nebo známý/á. Překvapilo mě, že i děti ve škole neříkají, že mají kamarády ze školy, ale jsou to “Schlukollege”. Vzpomínám si, že já sama na sobě jsem se s oslovením “kolegyně” setkala až na vysoké škole.
Nevím, jestli je to tím, jak jsem psala v minulém článku o přátelství, že Švýcaři si nikoho jen tak nepustí k tělu, a aby ho mohli opravdu nazvat “Freund”, tedy kamarád, trvá to dlouho a chce to naprosto výjimečný vztah. Všichni ostatní jsou tedy jenom “kolegové”.
“Toi toi toi”
Když jsem jsem poprvé startovala na GP Bern a jeden spoluběžec mi popřál “toi toi toi”, málem to se mnou seklo. Místo, abych si uvědomila, že mi přeje štěstí při závodě, vybavila se mi modrobílá mobilní kadibudka. Tím spíš, že před závody nemívám nervozitou střeva úplně v pořádku a děsím se toho, že bych při samotném závodě musela na trati vyhledat a použít “toitoiku”.
Termín “toi toi toi” se ale používá namísto pověrčivého zvyku, kdy si herci před představením nepřáli “hodně štěstí” (protože to vlastně přinášelo smůlu), ale radši se třikrát poplivali (tedy ekvivalent našeho “tfuj tfuj tfuj”).
Spíš mě tedy potěší, když mi popřejou “Guete Louf” nebo “Guten Lauf”.
“Äuä?!”
Tento výraz miluju v tom dobrém slova smyslu. Je to něco jako “nepovídej, no nekecej, to jako vážně, to jako fakt?” Takže tam, kde má čeština poměrně bohatou slovní zásobu, ve švýcarské němčině, tedy spíš v Bärndütsch je vše vyjádřeno stručně, jasně, výstižně: äuä?! (jo, schválně, zkuste si to vyslovit nahlas 😀 )
A jaké výrazy fascinují vás? Ať už ve vlastní mateřštině, aneb jazyce, který se učíte? Těším se na vaše odpovědi!
6 komentářů. Nechte nové
Me fascinuje ceske slovo ‘kufr’ ve vyznamu toho co je namontovane na slapkach od kola. Po cca 10 letech v zahranici jsem na to slovo zapomela a ptala jsem se rodiny zda taken pouzivaji ‘nášlapníky’ 😂
V anglictine me zas pozastavuje slovo ‘quite’ protoze v UK to poukazuje na uplne jinou hodnotu zebricku nez to americke quite. V UK je to takove ceske ‘docela’ – mam se docela dobre. V US he to zas ’uplne nejvic’ – mamse strasne hodne moc dobre!
A ve francouzstine si leta pletla slovo ‘beruska’ se slovem pro ‘Zlobivou holku’ Haha
Lucko, díky za komentář! Teď jsem si rychle musela hledat, jak se řekne francouzsky beruška 😀
K tomu Freund nebo Kollege jeste jedna věc, kterou Nešvýcar neslyší: Řeknu-li o dívce, že je moje Freundin, znamená že jsme liiert, że k sobě patříme.
Řeknu-li jako muž o muži: Das ist mein Freund, mohou si Švýcaři myslet, že jsme homo, co spolu žijí… I proto ta opatrnost. KOLLEGE/-in je neutrálnì.
Děkuju za objasnění – už tomu rozumím 🙂
Já furt trénuju to ÄuÄ a nemůžu se dobrat správného zvuku. Je to jako “eue”, jen hrdelnější? 🙂
Je to takové eueee…
Taky hodně záleží na intonaci a na situaci, ve které se to použije 😀