Vždycky, když vyrazíme do Ementálu, připadá mi, jako by tady čas běžel jinak. Někdy možná spíš, jako kdyby se tady úplně zastavil. Loni přes Velikonoce byl tento pocit ještě intenzivnější. Všichni víme proč. Ale na druhou stranu – pohled na jemně zvlněné ementálské kopečky a na Alpy v dálce jsou nesmírně duši hojící. A to přesně jsme loni, když jsme vyrazili na tento výšlap, potřebovali. Protože v ten den jsme měli být úplně někde jinde a bylo nám smutno. Ale jak říkám, Ementál umí léčit duši, a tak jsme tady na celý svět objímající pandemii na chvilku dokázali zapomenout.
Příjezd
Trasa začíná v obci Lützelflüh, která se nachází necelých 30 km severovýchodně od Bernu. Je dobře dostupná vlakem – z Bernu přes Burgdorf linkou S4/S44.
Trasa
U této trasy jsme se inspirovali na stránkách Tourenplaner od Wandermagazin SCHWEIZ. Akorát jsme ji mírně upravili, aby byla okružní a nemuseli jsme využívat veřejnou dopravu (viz foto). Auto jsme nechali zaparkované u nádraží a vyrazili jsme ve směru ukazatelů směrem ke škole v Goldbachu. Před budovou jsme zabočili doleva směrem k lesu. Po levé straně jsme měli krásný výhled na Lützelflüh a dopředu směrem do širokého ementálského údolí.
zdroj 
U rozcestníku Öli jsme zabočili doprava ve směru na Aspiegg a Hammegg. Asi po kilometru jsme došli ke statku Otzenberg.
Tuto část lze obejít po asfaltové silnici 
Za dalších pár desítek metrů mírného stoupání po polní cestě jsme přišli k lavičce s nádherným výhledem do okolí.
Asi největší vrzůšo naší trasy přišlo u statku Saarbaum, kde jsme část cesty museli jít přes pastvinu a zažili “blízká setkání třetího druhu”. Ač jsou ementálské krávy na pohled mírumilovné, přeci jen je na místě chovat se opatrně a nedělat žádné prudké pohyby.
Když jdete krávě naproti 
Za usedlostí Oberried se cesta stáčí doprava a právě jste v půlce trasy. Čeká vás poslední mírné stoupání, a pak už cesta vede z kopce z větší části po zpevněné cestě až do údolí. Poslední úsek trasy vede po Goldbachstrasse, což je komunikace pro auta (naštěstí s malým provozem). Po té se dostanete zpátky ke škole v Goldbachu a odsud zpátky k nádraží.
Shrnutí
- Trasa měří 10 kilometrů.
- Z větší části vede polních nebo zpevněných cestách, místy přes pastviny a cca 200 metrů lesem. Tato část se dá ale obejít po asfaltové silnici vedoucí paralelně. Troufám si říct, že trasa je sjízdná s dobrým terénním kočárkem, pokud vám nevadí tlačit ho třetinu trasy do kopce (převýšení cca 240 metrů).
