Průvodce české hospodyňky ve Švýcarsku

Na úvod bych chtěla poděkovat všem, kteří zareagovali na mou výzvu na Facebooku a přispěli svými komentáři k tomu, aby tento článek mohl vzniknout. Pomohli tak ke vzniku průvodce, který by měl českým hospodyňkám, které se přestěhují do Švýcarska, usnadnit orientaci v místních nákupech potravin, vaření českých receptů ze švýcarských surovin a rychlejšího nalezení ekvivalentů k českým výrobkům. Prostě přehledného průvodce, který by mi tehdy před pěti a půl lety, kdy jsme se do Švýcarska přestěhovali, taky býval hodně pomohl.

Kde nakupovat

Už ve svém eBooku Průvodce stěhováním do Švýcarska jsem nakousla, že ve Švýcarsku jsou největšími hráči na trhu v oblasti potravin dva místní řetězce Migros a Coop. U Švýcarů platí, že jste buď Migros-Kind, anebo Coop-Kind. Že prostě v tom či onom obchodě nakupujete radši. Oba obchody se zásadně neliší v cenách ani sortimentu nabízeného zboží (samozřejmě záleží na velikosti prodejny), takže záleží jen na vašich sympatiích, ve kterém obchodě budete nakupovat. I když se německé řetězce Aldi a Lidl svými nižšími cenami snaží, aby z vás byli i Aldi-Kind nebo Lidl-Kind.

Migros i Coop kladou velký důraz na regionální produkty, proto se může stát, že regionální zboží Migros Aare je jiné než Migros Waadt nebo Ostchweiz.

V těsné blízkosti filiálek Migros najdete i prodejny Denner, kde (na rozdíl od Migros) seženete i cigarety a alkohol. Pokud se ptáte, proč se v Migrosu neprodává alkohol, tak podle Wikipedie je to proto, že zakladatel Migros, Gottlieb Duttweiler, se zajímal o zdraví svých zákazníků a rozhodl se, že Migros nebude prodávat žádné alkoholické nápoje ani tabák (jelikož sám byl vyléčený alkoholik). Je tomu tak od založení podniku v roce 1925 až dodnes . A tak tyto neřesti seženete v prodejnách Denner (který je ale vlastněný skupinou Migros).

Na vesnicích fungují menší prodejny Volg nebo Spar. Obvykle tady bývají ceny mírně vyšší, ale zase na druhou stranu máte šanci, že si tady v klidu povykládáte s prodavačkou, co se kde šustne nového, a pokladní nikdo nenutí markovat položky nadzvukovou rychlostí, aby dodržela předepsané normy.

No a v neposlední řadě jsou tady farmářské trhy a samoobslužné farmářské obchůdky, kde seženete čerstvé výrobky přímo ze statku.

Co nakupovat, pokud vám chybí český ekvivalent

Spoustu vašich oblíbených českých a slovenských potravin si lze přivézt, jak jsem o tom psala v článcích níže, ale tento průvodce je o tom, jak se vyhnout přeplněnému autu a začít se snáze orientovat v místních potravinách. Tedy, kde hledat a kde najít (a co dělat, když nenajdete).

6 věcí, které si pravidelně vozím z Česka do Švýcarska

Absolutně nevědecký výzkum: jaké české pochoutky si krajané balí do Švýcarska a do světa?

Někteří možná budou namítat, proč pořád musíme chtít to české a okamžitě se nepřizpůsobíme švýcarským potravinám, švýcarským receptům a švýcarské kuchyni? Vždyť to je přeci důkaz naší integrace do místní společnosti? Já bych k tomu jen řekla, že integrovat se nemůžete ze dne na den. Hlavně když máte děti. Proto jsem jim sem taky nejdřív přivezla pikslu Granka, aby měly něco, co znají, než jsem tady metodou pokusu omylu našla, co se Granku chuťově podobá a pak jsem mohla začít objevovat nové věci.

Taky máte právo jíst co vám chutná, a pokud vám chutná česká tradiční kuchyně, nikdo po vás nemůže chtít, abyste jedli něco jiného.

Rohlíky

Jednou z potravin, které mi ze začátku hodně chyběly, byly rohlíky. Ty tady ve Švýcarsku totiž neseženete. I když někdy ve druhé polovině roku 2018 tady byl pokus rohlíky dovážet ve formě polotovaru, který si každý může dopéct doma, ale tento záhy zašel na úbytě. Rohlíky tady sice chvíly byly, ale už nejsou, nicméně v Aldi mají Kaisersemmeli, které jsou (skoro) ekvivalentem českých housek -kaiserek. Dobře chutná i Tessinerbrot, což jsou jakoby houstičky z kynutého těsta spečené dohromady.

Mouka

Z Česka jsme zvyklí na dělení mouky na 00, hladkou, polohrubou a hrubou. Takové dělení ve Švýcarsku nenajdete. Ale co má dělat hospodyňka, která má kuchařku plnou receptů na bábovky z polohrubé mouky?

Mouka je ve Švýcarsku jen jedna, a to hladká, ať už se jmenuje jakkoliv (Weissmehl, Haushaltmehl, Küchenmehl, Zopfmehl, resp. francouzsky Farine fleur, Farine ménagère, Farine de cuisine, Farine pour tresse a italsky Farina bianca, Farina domestica, Farina da cucina, Farina per treccia). Liší se jen tím, co je v ní za obilí, nebo jestli je to režná mouka (Ruchmehl /Farine bise/Farina bigia – obsahuje i obilné slupky). Ale i režná mouka je vymleta na hladko.

Pokud hledáte mouku blížící se polohrubé, dívejte se na složení a hledejte slovo (Weizen)Dunst, což je hruběji vymletá pšenice. Čtenářky blogu vypozorovaly, že polohrubé mouce se blíží Spätzlimehl nebo Chnöpflimehl (Knöpflimehl/Farine pour knoepfli/Farina per knöpfli). Ale tato mouka je směs pšeničné hladké mouky (Weizenmehl/farine fleur de blé/farina bianca di frumento) a krupice z tvrdozrnné pšenice (Hartweizengriess/Semoule de blé dur/Semola di grano duro). Nutno dodat, že její složení se liší jak značka od značky, tak obchod od obchodu (Coop/Migros…). Tuto krupici Hartweizengriess je možné použít taky na “babyguláš”, jak vtipně popsala čtenářka Markéta, protože je stejně hrubá jako naše dětská krupice.

• 

• 

Hrubá mouka ve Švýcarsku není!

Nicméně i tak nemusíte zoufat. Pokud máte ve vaší blízkosti mlýn, můžete si zde nechat namlít mouku podle hrubosti na přání. Anebo mouční fajnšmekři si můžou koupit do domácnosti vlastní mlýnek na mouku 😉

Za mě vyzkoušeno, že na klasické pečení a použítí v domácnosti stačí Küchenmehl nebo Weissmehl. Jinak se tady dá sehnat i špaldová mouka (Dinkelmehl/Farine d’épeautre/Farina di farro) a další “zdravé” odrůdy. Můžete ji najít například v Migrosu pod značkou Alnatura. V Curychu má dokonce samostatnou prodejnu (Alnatura Bio Super Markt, Löwenstrasse 31).

Knedlíky

Časté téma a otázka v krajanských skupinách je, kde seženu mouku na knedlíky? V tomto případě hledejte Chnöpflimehl (viz obrázek výše). A místo rohlíků použijte do knedlíků výše zmíněné Kaisersemmeli nebo Tessinerbrot (vyzkoušeno!). Nebo můžete vyzkoušet tip od Markéty: “Čím nahrazuji housky v houskových knedlících? Chlebem, knedlíky pak mají výraznější chuť a takový leopardi vzor.” Tereza dává do knedlíků typickou švýcarskou housku Weggli, Lucie zase Tessinerbrot.

Paní Myra používá na bramborové knedlíky směs krupice (1/3) a mouky (2/3).

A pokud se vám nechce knedlíky vařit, ale přesto na ně máte chuť a nemáte to daleko do Německa, tak tady mám tip od Vítka: “Udělejte si výlet do Německa – Rheinfelden a zajdi do Hieber Frische Center, kde v regálu najdeš Böhmischer Knödel (sice nejsou tak dobré jako český originál, ale lepší než nic). “

Iva, která bydlí v Německu těsně u hranic se Švýcarskem, hlásí, že Böhmische Knödel se v Německu dají zakoupit i v Kauflandu a všeobecně ve větších prodejnách Edeka nebo Rewe, nejen v Hieber’s.

Chleba

Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na konzistenci švýcarského chleba. Sice naštěstí není úplně tak “buchtový”, jako třeba chleba v Chorvatsku, ale klasický kmínový, na který jsem byla zvyklá, to prostě není. “Našemu” chlebu se podle mě nejvíc podobá Baslerbrot (kupuju ho v Migrosu), ale znáte to, sto lidí, sto chutí. Ve švýcarských obchodech najdete spoustu různých druhů chleba a chce to prostě zkoušet, co vám nejvíc zachutná.

(Butter)Zopf

Mnozí z těch, kteří sem přijedou, udělají nejspíš tu samou chybu jako já, že si koupí pletenec z kynutého těsta v domnění, že je to “naše česká” vánočka. A pak jsou překvapení, že je chuť dost odlišná. Zopf totiž není vánočka, ale také druh chleba, jenže zapletený (viz úvodní fotka).

Tvaroh

Ve švýcarském supermarketu neseženete tvrdý tvaroh na strouhání, jak ho znáte z Česka. Takže pokud milujete kynuté knedlíky s ovocem a posypané tvarohem, nezbývá vám, než si tvaroh dovézt, anebo si vyrobit vlastní. Vy víte, že mně samotné se výroba tvarohu na strouhání povedla, a můžete se o tom dočíst v tomto článku: Lockdown týden #3: Co mi udělalo radost.

Postupovala jsem podle návodu od Jaroslavovy manželky: “Vezmeš kilo Magerquark a půl litru mléka, to povaříš, až se to začne zdrcávat. A pak to necháš zabalený v hadru odkapat.” Já jsem tedy vzala jen půlkila Magerquark (prodávají ho v takové vysoké vaničce) a čtvrt litru mléka.

Kořenová petržel

Tak ta tady chybí. A pokud je (asi tak dvakrát jsem ji zahlédla v Migros), tak stojí hodně peněz (př. 4 malé kousky za 8 franků, tedy v přepočtu asi za 200 Kč!). Běžně je ke koupi (a často je zaměňován za) pastiňák, ale to je úplně jiné. Takže svíčkovou jen s mrkví a celerem…

Strouhanka

Na strouhanku z tvrdých rohlíků můžete zapomenout. Seženete tady Paniermehl, v překladu jako mouka na obalování. Jako jo, řízky v tom obalit jdou, a vysypat forma na pečení taky 😉

Vlastní strouhanku si můžete vyrobit z tvrdého pečiva (výše zmíněné kaiserky nebo Tessinerbrot) nebo se můžete zkusit zeptat v místní pekárně, zda neprodávají vlastní.

Granko

Když už jsem zmínila oblíbený nápoj dětí, tak totožnou konzistenci a chuť jsem objevila v kakaovém prášku Mr.Cocoa z Denneru. Ale stejně ho pořád (asi z nostalgie) přesypávám do plechovky od Granka, kterou jsem si přivezla, když jsme se sem stěhovali.

Mléko

Co mě ze začátku překvapilo, že mléka se tady prodávají nejen v litrových Tetrapak balení, ale také v objemu 1,5 litru nebo dokonce 2 litry. Což je pro rodinu docela praktické, pro malé dětské ruky, které mají uzvednout celou krabici a nalít si hrníček mléka už trochu méně.

Také to, co u nás známe jako polotučné mléko s obsahem 1,5% tuku, se ve Švýcarsku jmenuje Milch Drink, tedy mléčný nápoj (totéž platí o “mléku” s obsahem 2,5% tuku). Za mléko je tady nazýváno až takové, které má 3,5% tuku v sušině.

Smetana na vaření

Také smetana na vaření má tady jiný obsah tuku. V Česku jsem používala “modrou” (ať už v tetra paku nebo kelímku) s 10% tuku. Tady je smetana na vaření (Halb-rahm) s 25% obsahem mléčného tuku.

Na závěr bych vám chtěla doporučit, ať se rozhodně nebojíte vyzkoušet švýcarskou kuchyni. Není vůbec složitá, protože je mix italské, německé a francouzské kuchyně. Na internetu najdete také spoustu blogů s typickými švýcarskými recepty. Já osobně mám ráda tyto:

• Die Angelones
• Helvetic Kitchen
• Cuisine Helvetica

Doufám, že vám můj článek pomohl alespoň trochu se zorientovat v nákupech ve Švýcarsku. Pokud vám nějaký tip chybí, anebo máte nějaký, kterým byste do článku rádi přispěli, napište mi!

PS: pokud jste pozorně četli, určitě jste přišli na to, jaký “Kind” jsem já 😉

Poděkování

V části o mouce mi svými odbornými radami velmi pomohla paní doktorka Myra Ruth Schläpfer Vitous, které patří můj velký dík.