Už dlouho jsem na svůj blog žádný příspěvek nevložila, tak snad jsem tím neodradila své pravidelné čtenáře! Ale opravdu sem nechci plácat blbosti každý druhý den jen proto, že by se to tak mělo dělat.
A přiznám upřímně, trošku mi tento měsíc chyběla můza. Počasí bylo takové, že by se člověk nejraději zavrtal pod peřinu a nevystrčil ani nos.

Ale včerejší procházka mě nabila novou energií. Když jsem viděla tuto hromadu spadaného listí, měla jsem chuť být znova malým dítětem a začít se listím prohrabovat, házet, válet se v něm…

Což mi připomnělo, že i podzim dokáže být krásný! 🙂

PS: napadlo vás někdy, jak je možné, že dva či tři stejné stromy (stojící vedle sebe, tudíž jsou vystaveny stejným povětrnostním podmínkám podmínkám) vypadají v danou chvíli každý úplně jinak?

Podzimní foto
Slavnostní přivítání

Podobné články

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Prosím, vyplňte toto pole.
Prosím, vyplňte toto pole.
Zadejte prosím platnou emailovou adresu.

Menu