BLS Loksimulator, aneb vyzrazené narozeninové překvapení / aka spoilt birthday surprise

Někdy je těžké vymýšlet dárek pro někoho, kdo ze svého pohledu všechno má, nic nepotřebuje a nic nechce. Přesně takový typ člověk je můj manžel (na rozdíl ode mě, která mám vymyšleno až do příštích Vánoc, jaké dárky bych nutně chtěla a potřebovala :))
Takže s jeho blížícími se kulatinami jsem byla čím dál nervóznější a namáhala si mozkové závity, čím bych mu udělala radost a nekoupila něco špatně (znáte chlapy – daná věc nemá ten a ten technický parametr, který rozhodně měla mít, a bez něj to prostě není ono).
Až jsem jednou při cestě do Burgdorfu narazila na brožurku BLS (společnosti, která tady v kantonu provozuje autobusovou, vlakovou a lodní dopravu), ve které byla kromě spousty tipů na výlety i nabídka koupit “zážitek” v podobě jízdy v lokomotivě. Teda pouze v jejím simulátoru, který má představovat kabinu strojvedoucího. Ale i tak jsem si říkala, že by to mohl být dobrý dárek – vždyť který kluk si někdy v životě nepřál řídit vlak?

Sometimes it’s hard to think of a gift for someone who (from their perspective) has everything, needs nothing and wants nothing. Exactly that type of man is my husband (unlike me who has already figured out  which presents I necessarily wanted and needed until next Christmas :))
So, with his forthcoming jubilee I was becoming more nervous and straining my brain, what would please him and I did not want buy anything wrong (you know men – the thing has not this or that technical parameter, which certainly should have, and without it it’s just not perfect).
Until I was once traveling to Burgdorf and hit the BLS brochure (the company that operates bus, rail and shipping trasport in this canton), which contained (in addition to lots of tips on trips) an offer to buy “experience” to drive a locomotive. Of course, only in the engine driver simulator,. But even so, I thought it might be a good gift – after all, have all guy ever not wished to drive a train?

Dárkový poukaz/Gift certificate

Takže jsem vše potřebné nastudovala na internetu, objednala dárkový poukaz (byla jsem na sebe pyšná, protože jsem dokonce zařídila, aby vše proběhlo v angličtině) a těšila se, jaké to bude pro manžela skvělé překvapení. Ale člověk se nemá radovat předčasně, že. V týdnu po objednání přišel poukaz a s ním i první zklamání – byla na něm uvedena cena! Ano, asi si říkáte, že by se ji beztak manžel dříve či později dozvěděl (vše se dá dohledat na internetu a navíc také máme společný účet), ale na dárkový poukaz se cena prostě neuvádí! Co kdybych jej věnovala někomu jinému?!
So I studied everything needed on the Internet, ordered a gift certificate (I was proud of myself, because I even arranged that everything was in English) and looked forward to what will be a great surprise to my husband. But one should not feel joy in advance. In the week after ordering the voucher arrived and then came the first disappointment – the price was listed on it! Yes, you can say that my husband would sooner or later find it out anyway (everything can be traced on the Internet and in addition, we have a joint account), but the price shlould not be definitely stated on the voucher! What if I decided to give it to someone else?!




Osudný dopis/Fatal brief

Ale to ještě nebylo to hlavní. I když bylo na dárkovém poukazu uvedeno manželovo jméno, obálka s ním přišla na mé jméno. O pár dní později poštou dorazila faktura k zaplacení (ano nedivte se, opravdu to tady někdy chodí tak, že nejdřív si objednáte zboží a platíte až tehdy, když se rozhodnete, zda si danou věc necháte), opět na moje jméno. A následující den přišel další dopis z BLS, tentokrát na manželovo jméno. Nevěnovala jsem obálce pozornost, protože jsem se domnívala, že obsahuje nějaké informace k jeho roční časové jízdence. Ještě tím spíš, že na ní bylo jeho křestní jméno v poangličtěné podobě, kterou pro snadnější komunikaci někdy používá (stejně jako já někdy nepoužívám koncovku -ová). Ani ve snu by mě ani NENAPADLO, že by mohla mít nějakou souvislost s pečlivě připravovaným překvapením! Tudíž jsem obálku nechala ležet na jeho nočním stolku a s klidným srdcem odešla nakoupit. Když jsem se vrátila, našla jsem obálku rozlepenou na posteli a vedle ležel papír s potvrzením termínu akce a mapka, kde se loksimulátor nachází. Asi vám nemusím popisovat, že se o mě pokoušely mdloby. Začala jsem samozřejmě brečet – z části lítostí, že překvapení je pryč (a vlastně jsem i přišla o okamžik, na který jsem se těšila nejvíc – to, jak se bude manžel tvářit, až dárek dostane) a z části vzteky, že u BLS jsou takoví idioti a celé to pokazili.
But that was not yet the main thing. Even though my husband’s name was on the voucher, an envelope with it arrived by post on my name. A few days later arrived invoice for payment again on my name (do not be surprised, it really works like that here, that sometimes you first order goods and pay afterwards if  you decide to keep it). And the next day came another letter from the BLS, this time on my husband’s name. I was not paying attention to the envelope, because I thought that it contains any information about his annual time ticket. On top of that, it was his first name in the Anglicized form on it, which he sometimes uses for easier communication (as I sometimes do not use the endino -ová). Even in a dream it would NEVER EVER crossed my mind that it might have anything in common with the carefully prepared surprise! So I left an envelope lying on his nightstand and went light-heartedly shopping. When I returned, I found an envelope open on the bed and next to it lay paper with confirmation date of the event and a map where is the locsimulator located. Perhaps I do not have to describe I had faced fainting. Of course I started to cry – out of pity, that my surprise is gone (and the  fact I even missed the moment I was most looking for – the look of suprise on his face when he get the gift) and part rage that in the BLS there are such idiots who caused that it all went wrong.

Naštěstí, a to je hlavní, celý průběh akce zklamáním rozhodně nebyl. Aspoň tak to tvrdí manžel.

A jak to celé probíhalo? And how it all went?

  • simulátorem byl obslužný pult lokomotivy cca 40 let staré (typ RE 4/4 420)
  • opravdový strojvedoucí, toho času už ve výslužbě, ho se vším seznámil a podal zasvěcený výklad
  • mohl si vybrat z několik tras, kterými “pojede”, nakonec jeli trasy Brig – Geppenstein a Bern – Wigger
  • na konci akce, která trvala 2 hodiny, dostal vzpomínkový certifikát
  • The simulator was a control panel of around  40 years old locomotives (Type 4/4 RE 420)
  • The former engine driver (now retired), made him familiar with everything and handed thorough explanation
  • He could choose from several lines which to “drive”; finally drove the route Brig – Geppenstein and Bern – Wigger
  • At the end of the event, which lasted two hours, he received a commemorative certificate

A co se zajímavého dozvěděl? And what interesting did he learn?

  • Řízení: vlaky jsou poháněny elektřinou, takže při zvyšování rychlosti vlaku se nepřidává rychlost, ale proud (proto je důležité sledovat budíky ukazující napětí). Přidání proudu vyvíjí rychlost, ale se s určitým zpožděním, takže je důležité dát pozor, aby vlak najednou nejel příliš rychle.
  • Brždění: brzdí se motorem, ale jelikož ten není tak silný, aby zabrzdil celý vlak, brzdí jen přední vůz. Pro brždění celého vlaku musí pomoct mechanickou brzdou, tudíž se pro změnu musí sledovat tlak.
  • Stejně jako v autě, ani ve vlaku strojvedoucí nemůže mít zároveň zařazenou rychlost a brzdit – existuje zde systém pojistek, aby se tomu zabránilo.
  • Bezpečnost: když strojvedoucí uvidí na trati značku nebo signál, musí pro potvrzení zmáčknout tlačítko, že jej viděl. Po celou dobu jízdy musí také mít zmáčknutý pedál, na který musí působit silou 7kg. Pokud tlak na pedál povolí, bezpečnostní systém to zaregistruje a po 200 metech vlak zastaví
  • Výcvik na strojvedoucího trvá ve Švýcarsku 14 měsíců, teprve pak může sám řídit vlak.
  • Pokud je ve Švýcarsku trať dvoukolejná, vlaky jezdí na té vlevo, což může být někdy matoucí (to jsme si zažili na vlastní kůži, když jsme na jednom menším nádraží na předměstí Bernu šli automaticky na nástupiště, ze kterého se ale jelo opačným směrem, protože jsme automaticky předpokládali pravostranný provoz jako na silnici).
  • Control: The trains are powered by electricity, so when increasing the speed of the train, not speed is added, but the current (which is why it is important to monitor alarms indicating the voltage). Adding flow increases speed, but with a lag, so it’s important to be careful that the train suddenly does not go too fast.
  • Braking: The train brakes by the engine, but since it is not strong enough to halt the entire train, it is braking only the locomotive. For slowing down the entire train the mechanical brake has to be used. And that is why the change of pressure must be monitored as well.
  • Same as in the car or the train, driver can not have both gear and brake – there is a safeguard system to prevent this.
  • Safety: when a driver sees on the track mark or signal, he must confirm seeing it by pushing a button. Throughout the journey the safety pedal must also be pressed with the force of 7 kg. If the pressure on the pedal looses, a security system detects it and after 200 meters the train stops.
  • Training to become an engine driver takes 14 months in Switzerland before he can drive a train alone.
  • If there is double-track railway in Switzerland, trains run on the left, that can be quite confusing (we have experienced that when we were on one of the smaller stations on the outskirts of Bern and went automatically to the platform from which, however, train ran in the opposite direction, because we automatically assumed right hand traffic as on the road).

Závěrem – Conclusion

I přes nevalný první dojem (simulátor se nachází v omšelém depu), byla pro manžela “jízda” opravdu hezkým zážitkem (aspoň tak mi to tvrdí:)). Před “strojvedoucím” ubíhá promítaná krajina, která člověka tak vtáhne, jako by jí opravdu reálně projížděl. Člověk si musí s řízením starého stroje víc vyhrát (spousta páček, budíků, tlačítek, sledování značek a signálů), ale o to to je zábavnější (i když pro laika docela náročné: spousta úkonů, sledování “palubní desky” a zároveň trati). Takže suma sumárum, jako dárek pro toho, kdo má zájem o techniku, je tohle ideální.
Despite mediocre first impression (simulator is located in a dingy depot), “ride” was a really nice experience for my husband (at least he says so :)). Projected landscape in front of the “driver” looks so real and it draws one as if he really went through it. One must spend a lot of time of operating the old machine (a lot of levers, gauges, buttons, monitoring signs and signals), but you can also have more fun (although it is quite challenging for an amateur: a lot of tasks, monitoring “dashboard” while keeping eye on the track). So all in all, as a gift for someone who has an interest in technology, this is ideal.





Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂
If you don´t want to miss any of my recent posts please sign up for my blog in the top right hand corner of this page. Thank you 🙂

Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se moje příspěvky mohly také líbit.
Nezapomeňte mě také sledovat přes Pinterest, Bloglovin a Instagram.
A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!
I will appreciate any time if you share my posts on Facebook or Twitter. It helps get my blog out to more people, who may like my posts.
Be sure to follow me on Pinterest, Bloglovin and Instagram.

And of course I look forward to reading all you comments.

Kategorie příspěvku: Švýcarsko, ze života
Mrkovový dort z Aargau – Aargauer Rüeblitorte
BLS Loksimulator, aneb vyzrazené narozeninové překvapení / aka spoilt birthday surprise

Autor článku

Hana Hurábová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Prosím, vyplňte toto pole.
Prosím, vyplňte toto pole.
Zadejte prosím platnou e-mailovou adresu.

Kam dál

Fasnacht: masopust na švýcarský způsob

Náš vysněný byznys se nám podařilo rozjet pouze s vlastním kapitálem, říkají majitelé Čokoládovny Janek

Život ve Švýcarsku: všechno má svá pravidla, dokonce i praní

Partneři

Napsala jsem knihu

Mapa výletů

Podcast

Podcast Švýcarsko

Mohlo by vás také zajímat

Z e-shopu

Nebyly nalezeny žádné výsledky.

Sociální sítě

Instagram
Pinterest

Rubriky

NOVINKY E-MAILEM