Turistika s dětmi: Stockhorn

Když už jsme si mysleli, že je pro tuto sezónu s výlety do nádherné švýcarské přírody konec, přeci jenom nám počasí poslední říjnový víkend dovolilo podniknout ještě jeden výlet do hor. Tentokrát byl naším cílem Stockhorn, 2 190 m vysoká hora v Bernských Alpách.

Severní stěna Stockhornu typickým tvarem shlíží na město Thun a dala název i zdejšímu fotbalovému stadionu (o našem loňském fotbalovém zážitku ze Stockhorn Areny si můžete přečíst tady).


Tam dole pod mraky je Thun

Příjezd

Výchozím bodem pro výlet na Stockhorn je Erlenbach im Simmental, kde je se nachází dolní stanice lanovky na Stockhorn. Erlenbach leží přibližně 20 km (asi 15 minut jízdy autem) jihozápadně od Thunu a 45 km od Bernu. Přilehlé parkoviště nemá extra velkou kapacitu, takže možná je lepší využít vlakového spojení přímo do Erlenbachu, jelikož jízdní řád je sladěný s jízdním řádem lanovky.

Na vrchol

Když jsem se nedávno na kursu němčiny zmínila, že bychom se rádi podívali na Stockhorn, bylo mi doporučeno, abychom vyrazili co nejdříve, jinak se prý může stát, že budeme stát dlouhou frontu na lanovku. Ta totiž vyráží z dolní stanice jen 2x za hodinu a pojme pouze 60 osob. My jsme měli to štěstí, že jsme čekali asi jen 15 minut (což se ale se třemi malými dětmi může zdát jako věčnost : )).

Nejdříve jsme jeli (namačkaní jako sardinky) do mezistanice Chrindi, která se nachází ve výšce 1 642m.n.m., kde jsme přesedli na další lanovku. Ta má sice ještě menší přepravní kapacitu (asi se počítá s tím, že tady hodně lidí vystoupí a vypraví se až na vrchol pěšky), ale zato jezdí častěji.

Panoramatická vyhlídka

Hned u výstupu z lanovky se nachází restaurace (část je samoobslužná, část s obsluhou) s nádherným výhledem. Tady si můžete po celý rok užívat nedělní brunch anebo večeře při svitu měsíce. Každopádně my jsme si “jen” užívali výhledy z jižní strany hory, pohodlně usazení na lavičkách na sluneční terase.

Panoramatická vyhlídka

Abychom si užili výhled na všechny strany, museli jsme ještě vyjít cca 5 minut na úplný vrchol Stockhornu. Když jsme se dostali až nahoru, bylo zde mírně řečeno přeplněno ostatními turisty. Navíc jsme museli na některá místa lézt přes kamenité chodníčky, které byly trošku kluzké a nebylo radno na nich upadnout. Odměnou za toto malé nebezpečí byl výhled na vrcholky Alp táhnoucí se až do Francie na jedné straně, a Thunské jezero z části zakryté mraky a střední Švýcarsko (Mittelland) až po pohoří Jura na straně druhé.

Myslela jsem, že toto byla ona panoramatická vyhlídka, o které jsem četla v průvodci. Ale až doma jsem zjistila, že tou hlavní atrakcí je vyhlídková platforma se skleněnou podlahou, ke které se návštěvník dostane tunelem vytesaným ve skále. No nevadí, tak příště! Aspoň se máme na co těšit 🙂

Sestup k Hinterstockensee

Naším původním záměrem pro tento výlet bylo nechat se vyvézt lanovkou až nahoru na Stockhorn, pokochat se výhledy na panoramatické vyhlídce, sjet lanovkou zpátky do mezistanice Chrindi, udělat si procházku okolo jezera Hinterstockensee, opéct buřty a jet zase zpátky do údolí. Báli jsme se totiž, že sestup přímo ze Stockhornu by byl příliš příkrý a pro děti náročný. Když jsme ale viděli, že se dolů vydává docela dost lidí i s malými dětmi, řekli jsme si, že to riskneme a vyrazili jsme také.

Pohled na “horní jezero” Oberstockensee
Pohled mezi skalami na Thunské jezero a město Thun

Část stezky vedla cik-cak po jižním svahu Stockhornu, nebylo kde se schovat před vcelku ostrými paprsky slunce. Ale trasa byla dobře schůdná a užívali jsme si nádherné výhledy. Druhá část trasy u Oberstockenalp odbočovala do lesa, což byla sice vcelku úleva, ale člověk musel dávat víc pozor na cestu a dívat se pod nohy (rozhodně není vhodné pro kočárek!). Sestup dlouhý cca 3,5 kilometru nám zabral přibližně hodinu a čtvrt a zdolali jsme při něm převýšení přibližně 600 metrů.

Hinterstockensee

U jezera (které je mj. vhodné k rybaření) jsme zamířili k piknikovému místu s ohništěm, dětským hřištěm a pravděpodobně nově vybudovaným krytým odpočívadlem (dokonce s toaletami).

Po občerstvení v podobě opékaných klobásek a odpočinku jsme se vypravili zpátky do údolí. Kudy vedly naše kroky můžete vidět dole na mapě (Šli jsme postupně po trase 2, 3 a 11) .

Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂 Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit. Nezapomeňte mě také sledovat přes Facebook, Pinteresta Instagram.   A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!

, , ,
Biking with kids – S dětmi na kole: Schloss Landshut
Život v zahraničí: Realita všedního dne

Podobné články

11 komentářů. Nechte nové

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Prosím, vyplňte toto pole.
Prosím, vyplňte toto pole.
Zadejte prosím platnou emailovou adresu.

Menu