Dnes vám přináším další tip na rodinný výlet, který nadchne nejen děti, ale i vás. Nedaleko Bernu najdete místo, které můžete prozkoumat všemi svými smysly. A ještě se toho spoustu zajímavého dozvědět (anebo si připomenout to, co jste se učili ve škole).
Jak se tam dostat
Sensorium se nachází necelou půlhodinky jízdy autem z Bernu, na okraji Regionu Emmental. Jede sem také Postauto z Worbu nebo Walkringenu (linka 791, zastávka Rüttihubelbad).
Z parkoviště pod hotelem Rüttihubelbad se k Sensoriu můžete dostat přírodní stezkou, když budete následovat červenou nit jako antický hrdina Théseus cestou z pověstného Labyrintu (mimochodem toto je první z “labyrintů”, který při návštěvě Sensoria čeká). Anebo můžete sledovat cedule se šipkami a nápisem “Haupteingang” a jít pěkně po chodníku, pokud máte kočárek 🙂
Je jen na vás, v jakém pořadí a tempu budete tři patra Sensoria prozkoumávat. Všechny části jsou přístupné pro kočárky i vozíčkáře (výtahem nebo po nájezdových rampách). Na odložení svršku je tady šatna, případně uzamykatelné skříňky.A teď už si pojďte se mnou vychutnat návštěvu Sensoria pěkně smysl po smyslu.
Hmat
V místnosti věnované hmatu jsem se chvilku cítila jako kdybych byla soutěžící v mé oblíbené Pevnosti Boyard. Tady totiž strkáte ruce do amfor, aniž byste věděli, co je uvnitř. A co všechno v amforách najdete, to vám rozhodně prozrazovat nebudu 😉
Sluch
Jak se uslyšíte v kamenné kostce? Můžete si zkusit zakřičet, anebo zazpívat a odměnou vám bude ozvěna vlastního hlasu.
V další z místností (pro jistotu uzavřené :)) se nachází dva velké gongy, do kterých když pořádně praštíte, asi vás za chvíli bude z toho ohlušujícího zvuku a chvění zvukových vln bolet hlava (proto tady nedoporučuji zůstat dlouho, zvláště ne s úplně malými dětmi).
Čich
U tohoto zvláštních ústrojí si můžete očichat 15 různých vůní. Znáte ten pocit, kdy vám vůně něco strašně připomíná, ale nemůžete přijít na to, co to je, a když to zjistíte, dostaví se kýžený “aha” efekt a vy se cítíte jako úplný trotl, že jste to nepoznali? Tak takhle přesně jsem to měla s vůní růží a skořice 🙂
Chuť
V dřevěném labyrintu jsou na jeho zdech umístěny mlýnky na koření, které si můžete namlít do dlaně a ochutnat. A ačkoli trávím v kuchyni hodně času, tak některé přísady jsem taky nepoznala, to přiznávám.
Zrak
Všude po Sensoriu vás doprovází vizuální obrazy, ze kterých vás budou až oči přecházet.
Také si můžete vyzkoušet chůzi poslepu (se zavřenýma očima nebo škraboškou na očích) po labyrintu poskládaném z různých povrchů (písek, korek, cihly…). Anebo ve tmě projít labyrintem.
Další fyzikální jevy
Děti asi nejvíc bavily aktivity spojené s lomem světla, nebo když zvukové vlny “kreslily” obrázky.
Největší zážitek bylo však vyzkoušet si, jaké je to zrak nemít a spolehnout se jen na své ostatní smysly. Tuto procházku úplnou tmou bych doporučovala nechat až na úplný závěr prohlídky, protože mně osobně to přišlo jako takový “zlatý hřeb” naší návštěvy a zanechalo nejmocnější dojem. Už chápu Janu, když na svém blogu “S dětmi v báglu” popisovala dojmy z Neviditelné výstavy (článek k přečtení tady). Je to opravdu děsivý pocit být najednou bez jakékoliv orientace. Jediným záchytným bodem byla zeď, které jsme se měli přidržovat levou rukou, protože na levé straně se nachází čtyři stanoviště, které vám na chvilku dovolí odbourat paniku a vyzkoušet i jiné smysly. Když mladší syn pronesl: “Mami, můžeš tady posvítit mobilem?” tak jsem vážně chvilku litovala, že tento výdobytek moderní civilizace nemám v tom okamžiku s sebou (nechala jsem ho v ruce manželovi, protože jsem temnotu nezamýšlela fotit :)). Jak už jsem říkala, byl to hodně intenzivní zážitek, až jsem v jednu chvíli taky toužila být venku a znova vidět.
Dočasná roční výstava – “Hra sil”
I když na škole nepatřila fyzika k mým oblíbeným předmětům (dost eufemisticky řečeno :)) a já jsem si hodně oddychla, když v posledních dvou ročnících gymnázia nepatřila do vyučovacích osnov, tato část výstavy mě dost bavila. Protože vysvětlit dětem jednoduché fyzikální zákony jako je magnetismus nebo lom světla jsem s pomocí informačních kostek dokázala i já 🙂 Taky jsme si mohli vyzkoušet Newtonovo kyvadlo, Archimédův šroub, anebo “váhové klamy”, kdy jsme skoro nemohli uzvednout malou krychli, ale ta větší šla zvednout velmi lehce.
Zábavou pro celou rodinu pak byla konstrukční úloha postavit most z dřevěných bedýnek tak, aby držel bez jakýchkoliv podpěr.
 |
| Výsledek rodinné týmové práce |
Venkovní prostory
Ty jsme bohužel při naší první návštěvě neměli možnost (stejně jako při naší návštěvě Papiliorama) kvůli špatnému počasí objevovat, ale při naší druhé návštěvě Sensoria nám počasí vyšlo skvěle, a tak se mohly děti dosyta vyřádit na hřišti, stejně tak se projít v “léčivém” potoce.
Občerstvení
Sensorium je součástí hotelového komplexu Rüttihubelbad, takže se můžete buď najíst v hotelové restauraci, anebo si udělat vlastní piknik. K dispozici k tomu máte buď prostory vedle pokladen, anebo venkovní místo na grilování.
Naše dojmy
- Vzhledem k tomu, že prohlídka Sensoria není nějak organizovaná, je někdy těžké ukočírovat (a najít děti), které s nadšením běhají od stanoviště ke stanovišti
- Všechny informace jsou pouze dvojjazyčně (pouze NJ/FJ), takže kdo těmito jazyky nevládne, má bohužel smůlu. Přidat ještě angličtinu by rozhodně nebylo na škodu.
- Sensorium Rüttihubelbad je ideálním místem pro rodinný výlet, ale vzhledem k tomu, že je to oblíbený cíl školních výletů, takže je možné, že sem vaše děti zavítají i bez vás.
A co vy? Už jste někdy navštívili Sensorium? Jaké byly vaše dojmy? Napište mi do komentářů!
Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji. Nezapomeňte mě také sledovat přes Facebook, Pinterest,a Instagram.
A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!
1 komentář. Napsat komentář
[…] Sensorium […]