St. Gallen jsem navštívila poprvé ještě v době, kdy jsem vůbec netušila, že se jednou budu do Švýcarska stěhovat. Už tehdy mě uchvátily spletité uličky historického centra, středověké domy s barevným hrázděním a majestátní katedrála, jejíž barokní styl je pro Švýcarsko naprostou výjimkou.
Tehdy při své návštěvě jsem stihla obdivovat „jen“ fresky v kostele – k důkladné prohlídce celého areálu mě vzala až letos na jaře Šárka, alias Švýcarská drbna, která má všechny památky tohoto starého města v malíku. Pokud jsem už tehdy nevycházela z úžasu, tentokrát mi při vstupu do historického sálu knihovny s více než 170 000 svazky opravdu spadla brada. Ale pěkně popořádku…
St. Gallen
Město leží ve zvlněné krajině mezi vrcholky Appenzelleru a Bodamským jezerem. Jeho historie je úzce spjata s náboženskou komunitou, která vznikla okolo „kultu“ irského mnicha jménem Gallus, který si tady vybudoval poustevnu. Jeho následník Otmar vybudoval kolem původní Gallovy cely řeholní komunitu a školu písařů a překladatelů. Největší chloubou a zajímavostí St. Gallenu je okázalé barokní opatství zařazené na seznam chráněných památek UNESCO.
Jak se dostat do St. Gallenu
St. Gallen leží v severovýchodním cípu Švýcarska, kousek od sjezdu z dálnice A1. Pokud máte v plánu objevovat centrum města, zaparkujte v Cityparking Bahnhof (Lagerstrasse, 9000 St. Gallen).
Nádraží St. Gallen Hauptbahnhof je pár minut pěšky od historického centra i Stiftsbezirk. Přímé vlaky jsem jezdí jak z Bernu (2 h 20 min.), tak Curychu (cca 1 hod.)
Mimochodem, už když budete na vystupovat na nádraží a projdete výstupní halou, nebudete si moci nevšimnout zajímavé instalace. Jsou to tzv. binární hodiny. Jedná se o světelnou instalaci ve tvaru koleček, křížků a čtverečků, která místo klasických ručiček ukazuje čas v binárním kódu. Jak jsem se dopátrala, tak Horní řada (kolečka „O“) značí hodiny, prostřední řada („X“) ukazuje minuty a spodní řada („□“) znamená sekundy. Každý symbol odpovídá hodnotě (1, 2, 4, 8, 16, 32). Sečtou se hodnoty rozsvícených symbolů a tím dostanete čas.
Katedrála St. Gallen (Stiftskirche)
Barokní katedrála s dvojicí typických věží byla dokončena v roce 1767 podle návrhů stavitele Petera Thumba. Přístupná je vchodem z Gallusstrasse. Vstup je zdarma. Interiér katedrály tvoří obrovská bazilika se širokou lodí a centrální kupolí. Stropy zdobí nádherné fresky, které jsou dílem Josefa Wannenmachera. Vůbec celý impozantní interiér je bohatě, až kýčovitě zdobený, přesně tak, jak to bylo v době baroka zvykem. Bohatě vyřezávané zpovědnice i kazatelna, hlavní oltář lemovaný mramorovými sloupy se zlatým lemem…vaše oči prostě nebudou vědět, kam dřív.
Stiftsbibliothek: 170 000 knih a jedna mumie
Ve stejném komplexu budov jako je katedrála se nachází i knihovna opatství, jedna z nejstarších knihoven v Evropě. Byla založena už v 9. století přičiněním opata Gozberta a nyní obsahuje přes 170 000 knih.
Tady se platí vstupné, tzv. Kombiticket, který zahrnuje vstupné jak do knihovny, tak do podzemí a výstavního sálu (archivu). Dospělý zaplatí 18 CHF, studující 12 CHF. Pro rodiny je tady připravený „Familien Rätselspass“ za 25 CHF. V chodbě před pokladami a obchodem se suvenýry najdete najdete uzamykatelné skříňky, kde si můžete odložit vaše věci.
Před vstupem do knihovny musíte nazout plstěné papuče, které si určitě pamatujete z prohlídek českých hradů a zámků. A pak už můžete vstoupit do knihovny, která je sbírkou vzácných a unikátních rukopisů a středověkých knih.
I tady najdete stropní fresky Josefa Wannenmachera. K tomu ještě bohatý barokní interiér, který překrývají i rokokové prvky. Knihy jsou umístěné na policích lemujících všechny stěny od podlahy až ke stropu. Zajímavostí je, že v St. Gallenu se nachází víc irských rukopisů než v samotném Dublinu. V zadní části knihovny se nachází starověká egyptská mumie pocházející z roku 700 př. n. l., kterou dostal darem na počátku 19. století starosta St. Gallenu, a protože nevěděl, co s ní, věnoval ji knihovně, kde je dodnes (z piety se nesmí fotit).
Zlatý hřeb pro každého fanouška kartografie je globus z roku 1576, který zachycuje tehdejší představy o Zemi a vesmíru. tento globus je replika originálu, která vznikla po tzv. „kulturgüterstreit“ (1996–2006) mezi Curychem a St. Gallenem.
Barokní knihovna není jen krásná na pohled – je součástí větší konventní budovy, která kdysi zahrnovala i školu, nemocnici nebo klášterní archiv. Dnes ji sdílí knihovna a střední škola.
Klášterní podzemí (Gewölbekeller)
Po návštěvě knihovny sjedete o dvě patra níž do klášterního sklepení, kde na vás čekají další poklady k objevování. Ve sklepeních jsou vystaveny nejen originály, ale i digitálně doplněné exponáty – např. interaktivní modely knih nebo historické panely. Což je opravdu zajímavý kontrast – multimediální expozice ve středověkém sklepení.
Kromě zbytků původního zdiva také tzv. Evangelium Longum, kniha z 9. století, kterou si objednal Karel Veliký při své korunovaci v Římě (800 n. l.). Evangelium má nesmírnou hodnotu nejen kvůli svému obsahu, ale také kvůli tomu, že je vyřezáno ze slonoviny.
Dalším zajímavým exponátem je model katedrály z roku 1751 z dřeva a sádry, který vyrobil jeden z mnichů. Model je složený z 11 částí, které bylo možné rozebrat a ukazovat a sloužil podobně jako dnešní 3D vizualizace – ke komunikaci návrhu stavby.
Stiftsarchiv
Po dobrém obědě (viz níže) jsme se se Šárkou vydaly ještě na prohlídku archivu. Ten patří ke klášternímu komplexu a obsahuje dokumenty od 8. století až do zrušení kláštera v roce 1805. Jde o jeden z nejstarších a nejzachovalejších archivů severně od Alp.
Jeho hlavním tahákem je St. Galler Klosterplan, tedy plán kláštera, který vznikl v roce 825. Má rozměry cca 112 × 77,5 cm a je namalován na pěti kusech pergamenu, sešitých dohromady. Není to ale plán kláštera s St. Gallenu, jak by název mohl napovídat, ale ukazuje ideální model benediktinského kláštera: plán budov, kostela, hospodářských budov, domů mnichů, dílen, stájí, zahrad i všech provozních částí — včetně konkrétní organizace celého areálu. Nejprve shlédnete krátkou multimediální projekci o tom, jak to v klášterech dříve chodiloa potom — asi na 10–15 sekund — je vytažen originální pergamen, abyste si jej mohli prohlédnout. Důvod je prostý: ochrana — pergamen i inkoust jsou velmi citlivé na světlo.
Kam zajít na jídlo nebo dezert
Jak už jsem psala, aby té historie nebylo moc najednou, odskočily jsme si na oběd do Wirtschaft zur Alten Post. Zajímavostí restaurací v srdci St. Gallenu je to, že jsou umístěny v horních patrech starobylých měšťanských domů. Tento byl například z roku 1552. A na dezert jsme si zašly do další zdejší tradiční restaurace – Bäumli.
Shrnutí
Na prohlídku St. Gallenu si určitě vyhraďte celý den. Kromě knihovny, katedrály a archivních pokladů můžete za hezkého počasí vyjet místní lanovkou Mühleggbahn k jezírkům Drei Weieren, odkud se otevírá krásný výhled na město – a v létě se tu dá i koupat. Pokud počasí nepřeje, zamiřte do Textilního muzea, které představuje slavnou tradici místní výšivky a výroby látek. Mimochodem – věděli jste, že do roku 1913 bylo vyšívání největším švýcarským exportním odvětvím a samotný St. Gallen dodával na trh polovinu světové produkce vyšívaných textilií?
