Jeřabiny

Nevím, jak to máte vy, ale já mám červené bobule jeřabin spojené s podzimem. Respektive spíš se začátkem školního roku, kdy v prvním roce školní docházky mou cestu z domova ke škole lemovala právě jeřabinová alej. Proto mě překvapilo, když jsem minulý týden viděla jeřáb ptačí (tak se totiž tento strom správně jmenuje) obsypaný oranžovočervenými bobulemi. „Vždyť je teprve začátek srpna!“ pomyslela jsem si. „Jak to, že jsem si nikdy dřív nevšimla, že ty plody zrají už takhle brzo?“

Došlo mi, že tento jev se stává v životě velmi často. Věci kolem nás nevidíme, nebo nechceme vidět. Míjíme je bez povšimnutí a bereme za samozřejmé, že se objeví v daný čas. Pokud jindy (nebo vůbec), připadá nám, že je asi něco špatně. Smutné je, když si nedokážeme uvědomit, co je vlastně špatně.

Proto si myslím, že je důležité mít oči nejen otevřené, ale naučit se jimi pořádně dívat a všímat si i zdánlivých maličkostí. Pak i tyto drobnosti můžou evokovat třeba příjemnou vzpomínku právě tak, jako se to stalo mně.

Kategorie příspěvku: Nezařazené
Chodí štěstí dokola…
Jeřabiny

Autor článku

Hana Hurábová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Prosím, vyplňte toto pole.
Prosím, vyplňte toto pole.
Zadejte prosím platnou e-mailovou adresu.

Kam dál

Na výstavě „Večerníček slaví 50 let“

Blogerka roku

(Ne)specifická populace

Partneři

Napsala jsem knihu

Mapa výletů

Podcast

Podcast Švýcarsko

Mohlo by vás také zajímat

Z e-shopu

Nebyly nalezeny žádné výsledky.

Sociální sítě

Instagram
Pinterest

Rubriky

NOVINKY E-MAILEM