Brienzer Rothorn (Sörenberg): lyžování pro (středně) pokročilé

Původně jsme s kamarádkou vyrazily lyžovat na Sörenberg – místo, kam se rády vracíme. Je to skvělý cíl pro rodiny s dětmi, protože nabízí opravdu pestrou paletu modrých a červených sjezdovek. Široké, přehledné tratě, krásné výhledy a taková ta jistota, že víte, že tady bude dobře. Jenže byla sobota. Lyžařské školy, rodiny, fronty na vleky, vyhýbání se malým závodníkům ve vestách. A tak padl od kamarádky návrh: „Co kdybychom přejely na Brienzer Rothorn?“ A tak jsme jely.

Sörenberg – jak se tam dostat

Sörenberg se nachází v biosférické rezervaci Entlebuch v kantonu Lucern. Autem jste tady zhruba za hodinu a čtvrt z Bernu, za hodinu a půl z Curychu a za hodinu z Lucernu. V obci je několik parkovišť, samozřejmě čím dřív přijedete, tím líp, protože to u stanice lanovky na Rossweid bývá obsazené nejdřív. Pokud tomu tak je, budete navigování obsluhou na parkoviště Sörenberg-Platz u stanice sedačkové lanovky. Parkování stojí 5 CHF/den a můžete platit přes Twint. Pokud nechcete lyžovat v hlavní oblasti, ale pouze na Brienzer Rothorn, pojedete dál po Panoramastrasse až na parkoviště u Luftseilbahn Sörenberg.

Pokud chcete využít veřejnou dopravu, tak musíte nejdřív vlakem do Schüpfheimu, poté žlutým autobusem linky 241 do zastávky Sörenberg, Post. Přejděte přes silnici a asi po 100 metrech budete u dolní stanice kabinové lanovky na Rossweid. Případně budete pokračovat až do zastávky Sörenberg, Rothornbahn.

Ceny skipasů

Denní skipas se pohybuje v běžných švýcarských cenových relacích – pro dospělého stojí 61 CHF (+5 CHF záloha), děti do 8 let lyžují v Sörenbergu zdarma. Super je, že tady mají i skipas na 4 hodiny (pro dospělého za 51 CHF), což podle mě taky stačí .

Já osobně mám Magic Pass, takže pro mě je lyžování tady de facto „zdarma“ – a přesně to je důvod, proč ráda objevuju další místa, kde mi platí.

Přesun na Brienzer Rothorn

Lyžařská oblast Brienzer Rothorn je také součástí areálu Sörenberg (interaktivní plán sjezdovek tady). Avšak ne každý se tam vydá, protože nabízí opravdu jiné lyžování než „hlavní“ oblast. Z oblasti Sörenberg se na Brienzer Rothorn dostanete po mírné modré sjezdovce. Jenže „mírná“ tady znamená i dost plochá. A to je přesně ten moment, kdy si připadáte spíš jak na běžkách – musíte opravdu zabrat, hodně bruslit, jinak se ke spodní stanici lanovky na Brienzer Rothorn nedostanete úplně elegantně.

Lanovka na Brienzer Rothorn

Lanovka podle jízdního řádu jezdí každých 15–20 minut. My jsme ale měly pocit, že jakmile se kabina naplní, vyráží klidně i dřív. Takže žádné dlouhé čekání, spíš příjemné překvapení. Po zhruba pětiminutové jízdě, kdy si můžete užívat krásné výhledy nad mořem mlhy v blízkých i vzdálených údolích, dorazíte na Brienzer Rothorn do výšky 2 350 metrů nad mořem.

Vyhlídková terasa

Ještě než se vydáte ke sjezdovce, doporučuju malou zastávku na vyhlídkové terase u samoobslužné restaurace. Ty výhledy od Meiringenu přes Axalp až po tyrkysově modré Brienzersee jsou neskutečné.

Přesun tunelem ke sjezdovce

A teď přijde část, která mě fakt překvapila. Od horní stanice musíte přejít skalním tunelem. Ne projet. Přejít. Lyže na ramena, hůlky do ruky, a cca 200 metrů po svých. Teprve potom se dostanete na bod, odkud začínají sjezdovky.

Sjezdovky na Brienzer Rothorn

Brienzer Rothorn nabízí oficiálně dvě červené sjezdovky, které vás zavedou k sedačkové lanovce. Jsou široké, někdy rozvětvené (takže prakticky je těch sjezdovek tam 5), krásně vedené, přehledné – ale už to není úplně „rodinná pohoda“. Za mě je to ideální terén pro středně pokročilé lyžaře. Opravdu jsme tady nepotkaly žádnou rodinu s menšími dětmi.

Mají tady i „instaspot“ ve tvaru srdce.

A pak je tu jedna černá sjezdovka, která vede až do údolí. Tu jsme si nechaly až na závěr. Měla jsem hodně velký respekt. Sama bych si na tu černou asi úplně netroufla. Na trase jsou čtyři výraznější převisy, ale trať je široká, takže se dá jet oblouky od kraje ke kraji. Tady už si každý musí sáhnout trochu do zásob. Ale přežila jsem. Důkazem budiž to, že píšu tento článek.

Občerstvení

Co se týká jídle, určitě si vyberete. Ať už v samoobslužné panoramatické restauraci na Brienzer Rothorn, anebo v horské restauraci Eisee, která se pyšní tím, že tady nenajdete nic smaženého.