Možnost volby


Asi každá matka to zná – nad ránem v postýlce vedle vás začne kňourat mimino a vy jste samozřejmě jediná, která ho slyší. Naše dvouměsíční robě se o víkendu takhle začalo projevovat ve čtyři ráno. Začalo mručet a různě hekat, tak jsem mu dala dudlík a myslela, že bude klid (čas na kojení rozhodně ještě nebyl). Jenže to nezabralo a po několikerých pokusech ho tímto způsobem uklidnit jsem to vzdala a přiložila ho k prsu, abych nevzbudila zbytek rodiny – spokojeně odfukujícího manžela a starší ratolest, která v polovině noci přicupitala ze svého pokoje a uvelebila se mezi námi v manželské posteli. 
Jestli jsem si myslela, že jako obvykle prcka nakojím, nechám odříhnout, položím zpátky do postýlky a oba opět blaženě usneme, pěkně jsem se mýlila. Dudlíkový kolotoč začal znova…intenzita mručení zesílila – neklamná známka přicházejících „prdíků“. Když se asi po hodině k mručení přidalo poplakávání, solidárně k malému vstal manžel a párkrát mu zahýbal nožičkami. Po několika mohutných zvucích, které vyšly z našeho drobečka a za které by se nemusel stydět ani starý chlap, byl klid. Tudíž pro manžela „směna“ po pár minutách skončila a znova se odebral do říše snů. Ne tak já…malý se totiž začal zase ozývat, protože usoudil, že spát v šest ráno je prostě nuda. Všechno ve mně začalo vřít při pohledu vlevo na ty dvě spokojeně odfukující postavy a na ten umrčený uzlíček vpravo v postýlce. Proč zase já? Proč já nemůžu být ta, která v klidu spí?!
Po několika minutách, kdy mi hlavou vířily tyto myšlenky, jsem si uvědomila, že mám přece možnost volby! Buď si budu hrát na mučednici, celý den házet kyselé ksichty a trousit poznámky typu: „no jo, tobě se to kecá, ale JÁ jsem od čtyř vzhůru, aby TY ses v klidu mohl vyspat“, nebo na to půjdu jinak! Můžu tento čas přeci využít ku prospěchu svému! Vždyť kdy naposledy jsem se mohla v klidu věnovat svému nejoblíbenějšímu koníčku? Z nočního stolku jsem tedy vzala rozečtenou knížku, na kterou už pomalu sedal prach, a začetla jsem se. No a co, že jsem co chvíli jednou rukou podávala do postýlky dudlík, ale těch pár přečtených stránek za to rozhodně stálo! A byla to paráda! Přes hodinu –  než se probudil zbytek rodiny – jsem si četla a spánkový deficit jsem dohnala po obědě!
Není nad spokojenou rodinu;)
Kategorie příspěvku: ze života
Proč dělat, co vás baví…
Odpoví Lindsey na můj mail?

Autor článku

Hana Hurábová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Prosím, vyplňte toto pole.
Prosím, vyplňte toto pole.
Zadejte prosím platnou e-mailovou adresu.

Kam dál

Ach ta dnešní mládež!

10 důvodů, proč mám ráda Emmental

Jak na mně poznáte, že se chystáme na “dovolenou” do Česka

Partneři

Napsala jsem knihu

Mapa výletů

Podcast

Podcast Švýcarsko

Mohlo by vás také zajímat

Z e-shopu

Nebyly nalezeny žádné výsledky.

Sociální sítě

Instagram
Pinterest

Rubriky

NOVINKY E-MAILEM