Tak praví lidové rčení, které ve volném výkladu znamená, že když se něco pokazí, nezůstává jen u jedné věci. Jako lavina se na ni zpravidla nabalují další a další. Asi před dvěma týdny to u nás začalo právě tím záchodem, respektive záchodovým prkýnkem. To se začalo viklat v plastových úchytech, načež jsme zjistili, že jsou rozlomené. Takže bylo potřeba koupit nové. Pečlivě jsme vzali míry a přes internet prkýnko objednali. Když jsem jej asi za dva dny od dopravce přebírala, netušila jsem, co nás ještě čeká. Balíček jsem nechala položený na chodbě, aby jako uvítací výbor čekal na manžela, který ho měl po návratu z práce namontovat. Jaké bylo naše překvapení, když se tohoto úkolu chtěl zhostit, a z krabice se vysypalo několik drobných střepů – roh prkýnka byl totiž rozbitý! Obal byl přitom neporušený, jen na jeho okraji jsme objevili něco, co vypadalo jako otisk boty. Někdo na krabici zřejmě šlápl, a tak bylo dílo zkázy vykonáno. Proč nebyla tak křehká věc zabalená ještě v bublinkové fólii, jsem dosud nepochopila. Ihned jsme zásilku reklamovali a prodejce byl tak solidní, že do pár dnů poslal nové. Ještěže tak.
Asi dva dny nato jsem chtěla šlehat těsto na koláč, když se jedna ze šlehacích metliček zlomila. A zase plastová součástka, ach jo. Takže sednout k počítači a hledat, kde a zda vůbec se prodávají náhradní metličky. S hrůzou jsem zjistila, že v některých obchodech stojí i s dopravou skoro polovinu toho, co nový šlehač! Ale při troše detektivní práce jsem nakonec objevila takové, co nás nezruinují a vyzvednout si je můžeme osobně. Fajn, vyřešeno. A máme tu prostor pro další katastrofu: tentokrát je na řadě kočárek. Několik dní se mi hůř vezl, ale přičítala jsem to sněhu, který napadl. Tedy spíš břečce, co z něj zbyla. Nakonec jsme zjistili, že jedno kolečko je vyfouklé. Přes veškerou snahu prasklou duši zalepit, se to nepodařilo. Duše pár chvil po dofoukání opět splaskla. A kde shánět novou duši v neděli večer? Přes internet, jak jinak:) Sehnali jsme, ovšem s dvoudenní doručovací lhůtou. Ale co dělat, když náhradní kočárek není a na následující dny musíte vyřídit naplánované pochůzky plus vyzvedávat starší ratolest ze školky? Nezbývalo než vytáhnout šátek na nošení miminek, skoro desetikilového “drobka” do něj uvázat a vyrazit. Na druhou stranu – dobrá posilovna;)
Pomyslnou třešničkou na dortu, avšak v opačném slova smyslu, bylo zjištění, že se roztrhla sedačka. Jak jinak než pár měsíců po uplynutí záruční lhůty. Při bližším pohledu jsme zjistili, že se rozhodně nejedná o kůži, jak nám bylo při prodeji deklarováno, ale o její imitaci. Což jsme ale tehdy při jejím nákupu rozhodně nemohli coby laici poznat. Tehdy nezbývalo než věřit prodejci, který tvrdil, že pravá kůže se nachází na nejvíce namáhaných částech sedačky. No a ještě jako na potvoru jsme nemohli najít od sedačky účtenku, měli jsme jen výpis z účtu. I přesto jsme kontaktovali prodejce a žádali jako oklamaní spotřebitelé vyřešení situace. K našemu překvapení firma reagovala rychle, sedačku si odvezla a vrátila peníze.
Suma sumárum, byly to krušné dny, ale naštěstí všechno dopadlo k naší spokojenosti. Nám teď nezbývá, než se poohlížet po nové sedačce:)
