Swiss Brand Museum, aneb co jste možná nevěděli o švýcarských značkách

Dnes bych se s vámi chtěla podělit o dojmy z Muzea švýcarských značek, které jsem navštívila jedno listopadové odpoledne, které jsem měla zcela výjimečně jen pro sebe (více se o tomto kouzelném odpoledni dočtete tady). Swiss Brand Museum je snad nejmenším muzeem, ve kterém jsem kdy byla, ale určitě stojí za to v se něm zastavit, protože se dozvíte spoustu zajímavých informací.

Jak už jsem naznačila výše, toto muzeum je velmi malé, protože se nachází prostorách bývalé celnice, což je takový domeček na Nydeggbrücke. Určitě půjdete kolem něj, když se vypravíte za bernskými medvědy do Bärengraben. Jako jedna z mála atrakcí je zadarmo. Stálá expozice představuje 22 echt švýcarských vynálezů, o kterých jste možná ani nevěděli, že vznikly v této alpské zemi. Tak namátkou:

 

Maggi

Nevím, jak vám, ale mně se vybavují vzpomínky z dětství a typická otázka při nedělním obědě: dáš si do polévky Vegetu nebo Maggi? Já jsem teda byla vždycky pro Maggi (a to neříkám jen proto, že tady žiju). “Vynálezcem” tohoto tekutého koření byl Julius Michael Johannes Maggi, který si všiml, že zaměstnanci jeho mlýna jsou špatně živení a snažil se vymyslet způsob, jakým zvýšit příjem bílkovin bez konzumace masa (předpokládám, že na švýcarském venkově byla v chudších vrstvách konzumace masa spíše výjimečná, stejně jako u nás). A tak v roce 1884 vyvinul lehce stravitelnou mouku z hrachu, čočky a fazolí, která jeho dělníkům dodala potřebné živiny. O dva roky později následovalo legendární tekuté koření.

 

Nestlé

Henri Nestlé byl obchodík a vynálezce německého původu, který se usadil ve švýcarském Vevey. Začal experimentovat s recepturou na umělou dětskou výživu, aby pomohl matkám, které své děti nemohly kojit. V roce 1867 vynalezl “farine lactée”(mléko v prášku), které pomohlo snižovat kojeneckou úmrtnost na konci 19. století.

Jméno Henriho Nestlé je spjato i s čokoládovnou Cailler. Jeho kondenzované mléko totiž použil tehdejší majitel čokoládovny Cailler Daniel Peter, a v roce 1875 vznikla první mléčná čokoláda. Henri Nestlé za svůj život vybudoval velkou potravinářskou společnost, která je i dnes velmi úspěšná a stále má hlavní sídlo ve Vevey.

Aluminiová folie a tuba

Když už byla řeč o čokoládě – do čeho se vlastně balí? No správně, pod barevným papírovým obalem je ještě vrstva alobalu, který tuto pochoutku chrání. A první hliníková folie vznikla v roce 1910 a brzo se rozšířila do potravinářského průmyslu, když se hledal ideální ochranný obal na čokoládu. Kromě výrobců čokolády začala hliníkovou folii používat také firma Maggi, o které už byla řeč výše, na balení svých bujonových kostek a instatních polévek. Od aluminiové folie nebylo daleko ke vzniku aluminiové tuby, což bylo velmi inovativní řešení, se kterým přišel v roce 1934 Hans Thomi. Ten předběhl svou dobu, když poznal, že prodej jeho hořčice Thomy v kameninových hrncích je trošku těžkopádné a její balení v tubách dokáže lépe uchovat její štiplavou chuť.

 

Müsli

Věděli jste, že první müsli – směs v mléce namočených ovesných vloček, sušeného ovoce a ořechů – vzniklo v roce 1959 právě ve Švýcarsku. To takhle doktor Bircher putoval po horách a zastavil se na přespání v jedné horské chatě, kde mu ráno paní majitelka nabídla ke snídani právě tuto směs. A pan Bircher zjistil, že dodává neuvěřitelnou energii a rozhodl se předepisovat ji pacientům své kliniky pro zlepšení jejich zdravotního stavu. Dnes je “Birchermüesli” pojem pro zdravou a vyváženou snídani a prodává se do více jak 40 zemí světa.

Švýcarské hodinky

Jak by muzeum mohlo opomenout švýcarské hodinky! Ikonou jsou “nádražní” hodiny Mondaine z roku 1944 se svojí typickou červenou sekundovou ručičkou ve tvaru lopatičky, které jsou synchronizované na více než 3000 švýcarských nádražích přes telefonní linky. V 80. letech Mondaine pronikla z nádraží i k běžnému obyvatelstvu, když začala vyrábět i náramkové hodinky. Nedá mi to se pochlubit, že i já jedny vlastním. A miluju je pro jejich nadčasový čistý design.
Druhou značkou, kterou muzeum prezentuje, je značka Swatch – svého času to byly nejplošší hodinky na světě (ehm, Swatch mám taky jedny :))

 

Umělý kloub

Tak ten teda ještě naštěstí nemám 🙂 Ale je dobré vědět, že byl v roce 1960 vyvinut týmem švýcarských ortopedů a dnes umělá náhrada kyčelního kloubu přestavuje efektivní léčbu osteoporózy a návrat k aktivnímu životnímu stylu.

Dočasná expozice: čokoládovna Läderach

Dočasná výstava (trvá do 25.12.2016!) vás provede historií a současností rodinné čokoládovny Läderach, která vznikla v roce 1962 ve městě Glarus na východě Švýcarska a v posledních letech díky svým inovacím v oboru dobývá svět.
Na výstavě můžete poznat jejich čokoládu všemi smysly – já jsem ji samozřejmě nejradši ochutnala 🙂

 

I když moc nemusím čokolády s vysokým podílem kakaa (moje nejoblíbenější je mléčná čokoláda s Cailler – ta s fialovým obalem), tak musím přiznat, že kousek čokolády se 70% kakaa nebyl zase až tak špatný.
NEZAPOMEŇTE SI TENTO OBRÁZEK ULOŽIT NA PINTEREST:
Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂
Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit.
Nezapomeňte mě také sledovat přes Facebook, Pinterest, Bloglovin a Instagram.

A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!

 

,
Luderhof: Christmas tree farm – Vánoční stromeček ze statku
Swiss Brand Museum, aneb co jste možná nevěděli o švýcarských značkách

Podobné články

4 komentáře. Nechte nové

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Prosím, vyplňte toto pole.
Prosím, vyplňte toto pole.
Zadejte prosím platnou emailovou adresu.

Menu