Lockdown týden #1: Co mi udělalo radost

Možná už jste taky v tom stavu jako já, že se bojíte otevřít jakoukoliv zpravodajskou stránku nebo sociální média, protože na vás okamžitě vypadne to slovo na K (nebo na C, podle toho, jaká média čtete). Přiznám se, že mě to už nebaví. V týdnu jsem vyslovila přání, že bych se ráda znova probudila bez toho, abych o TOM četla. Ta záplava negativních zpráv prostě člověka ubíjí, ať chcete nebo ne. Proto jsem se rozhodla soustředit se na to, co mi dělá radost, a to si zapisovat do svého deníku, o kterém jsem se zmínila ve svém minulém článku. A tyto moje malé či větší radosti chci s vámi sdílet. Třeba tím taky přijdete na jiné myšlenky 🙂

Můžeme ven

Mám radost, že i přes to, že je švýcarskou federální radou důrazně doporučeno, abychom zůstali doma a ven vyráželi pouze na nutné nákupy, k lékaři, anebo do lékárny, není nijak omezen volný pohyb v přírodě. A toho jsme se snažili minulý týden využívat co nejvíc. Jak už jsem psala minule, začali jsme objevovat místní stezky. Jeden den dvoukilometrová procházka, další den tři kilometry, ve čtvrtek dokonce devět. V lese. Nikde nikdo. A cítili jsme se pak moc dobře.

Nechodím nakupovat

Pro matku, pro kterou byl denní drobný nákup formou společenského povyražení (důvod se převléct z domácích šatů a trochu se nalíčit 😉 ), je to docela změna. Ale dá se přežít. A kupodivu z toho mám radost, že to zvládáme. Na velkém nákupu jsem byla naposledy minulé pondělí. Na chleba si zajdeme do místní malé pekárny. Když nám docházela jablka a vajíčka, radši sedla jsem na kolo a zajela do samoobslužného farmářského obchůdku u Röthlisbergerů, než do velkého obchodu otlapkávat nákupní vozík.

Děti se ještě nepřizabily

Dělá mi moc velkou radost, že se děti ještě vzájemně nepřizabily. Dokážou si lehce (nebo s mírným popostrčením) najít společné hry a aktivity. Jako by chápaly vážnost situace, kterou se jim snažíme citlivě vysvětlovat a znova připomínat. Jako když si Patrik vzpomene, že bysme mohli třeba zajet do Kambly. No, nemohli…

V úterý si vyzvedli svou várku úkolů na týden a doma jsme zavedli jakýs takýs režim. Kluci toho nemají zase až tolik, zatím je to jen lehce zvýšené množství domácích úkolů a žádné probírání nové látky. I když jsem teda v pátek byla zralá na to, dát si dvojku vína už v devět ráno. A fakt rozumím tomu vtipu, že ještě pár týdnů domácí výuky, a budou to matky, kdo vynaleznou lék na koronavirus 😀

Live Karaoke na Instagramu

Radost mi dělají umělci, kteří si nestěžují, že přišli o živobytí, ale s pomocí sociálních sítí se snaží bavit svoje publikum. Mně takto dokonale přivedl na jiné myšlenky Robbie Williams, který spustil živé vysílání na Istagramu a zpíval písničky podle toho, jak si mu sledující psali. A do toho házel vtipné hlášky.

V podstatě to samé dělala i Iva Pazderková jako “Blbá blondýna”, jen s tím rozdílem, že anglické texty známých hitů simultánně překládala do češtiny. To se pak nestačíte divit, jak jsou některé texty stupidní 😀

Ale na dva večery mi to zvedlo náladu a odvedlo myšlenky od všudypřítomných zpráv a diskusí na ČT24.

Můj taťka je na Facebooku, wow!

V jeho 55 letech vskutku odvážný krok! Udělalo mi radost, že se toho nebojí. Teď ještě přesvědčit moji drahou polovičku, aby to udělal taky. Protože když už může náš taťka, tak on taky, že jo!

Takže to bylo 5 věcí, které mi v minulém týdnu udělaly radost. Samozřejmě ale pořád neplujeme na růžovém obláčku. Moje pocity se kolikrát zmítají mezi dvěma póly, a to “svět potřeboval zpomalit a tohle je přesně ono” a zoufalstvím, že všechny plány, všechny velké nápady, které jsem měla pro tento můj blog a jeho rozvoj šly v podstatě do kytek, protože cestovatelské blogy teď nikdo vážně nečte. A cestovat můžu akorát tak prstem po mapě.

Ale snažím se zůstat pozitivní. A říkat si, že všechno na světě má svůj důvod, proč se to děje.

A co vy? Našlo se v minulém #lockdown týdnu aspoň něco, co udělalo radost vám?

Život je jako jezdit na kole. Abyste udrželi rovnováhu, musíte šlapat.
Lockdown týden #2: Co mi udělalo radost

Podobné články

3 komentáře. Nechte nové

  • Krásný článek, děkuju za něj!
    Mně udělalo radost, že jsme s klukama odpoledne (a v rouškách, které jsou tu povinné) vyrazili vyčistit přírodu. Vzali jsme si igelitový pytel a motyčku a domů jsme donesly půl velkého pytle plastů a skla. Kluky to baví, máme pohyb a zároveň mám pocit smysluplně naplněného odpoledne. 🙂

    Odpovědět
    • Madli, tak to je moc hezké a záslužné. Je dobře, že to kluky baví a uvědomují si, proč je to důležité!

      Odpovědět
  • […] přijít na jiné myšlenky (pokud jste nečetli, co mi udělalo radost v prvním týdnu, tak článek najdete tady). Malá dávka radostí z tohoto týdne, a hned ten svět vidím trochu růžověji (a ne, nejsem […]

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Prosím, vyplňte toto pole.
Prosím, vyplňte toto pole.
Zadejte prosím platnou emailovou adresu.

Menu